V srpnu 2005 vyšla v Damašku počítačová hra Tahta al-Hisár (V obležení), zachycující dle slov svých autorů věrným způsobem události palestinské Intifády. Hru, jejíž vydání bylo cenzurou odloženo o více než rok, předcházel velmi rozporuplný mediální obraz. Na základě krátkého textu a několika screenshotů zveřejněných na webu byla prezentována jako propagace terorismu (Jerusalem Post), extenze ideologického konfliktu do kyberprostoru (BBC), či první důstojná odpověď na záplavu západních protiarabských her (Džarídatu-l-Arab). Autoři sami pak hovoří o prolomení stereotypního myšlení na obou stranách a o dialogu mezi Západem a arabským světem. Podobná kontroverze není překvapivá, samo téma probíhajícího konfliktu v sobě nese nevyhnutelný spor o jeho vnímání. Následující text mapuje dosavadní tvorbu autorů hry Tahta al-Hisár, syrského studia Afkár Media, a zasazuje ji do širšího kontextu angažovaných a politických videoher.
Počítačové hry se dnes často zabývají reálnými historickými událostmi a současnými konflikty, a ovliv?ují tak způsob jejich nazírání a hodnocení. Teoretická reflexe možného ideologického působení her probíhá delší dobu – již archaický simulátor Tie Fighter (LucasArts, 1994) z prostředí Hvězdných válek byl podroben ostré kritice za věrné využití nacistické estetiky a za svůdnost, s jakou zobrazoval prostředí elitních stíhačů Impéria, tedy ideologicky pochybené, temné strany fiktivního konfliktu. Dnes se ideologické a propagandistické hry navrhují na zakázku – série amerických her Kuma/War ospravedl?uje válku v Iráku, ruská vláda financuje vývoj patriotických her v rámci dlouhodobého programu „Buď připraven k práci a obraně vlasti!“ a libanonské hnutí Hizballáh vyvíjí hry a výukové programy pro děti. (V roce 2004 vyšla taková kompilace pod názvem Fatá al-Quds, Děti Jeruzaléma. Obsahuje mutace klasických her z 80. let typu Pacmana či Space Invaders, v nichž na hráče útočí Davidovy hvězdy nebo obří pavouci s obličejem Ariela Šarona. V úvodním klipu „Jeruzalém je náš!“ pak děti do písku pohřbívají Izraelskou vlajku.)
více na www.divus.cz, Umělec číslo4/2005
